T. J. Sokol Radvanice-Bartovice
110 let sokolské činnosti v Radvanicích a Bartovicích
Z archivní dokumentace zpracoval Josef Přibyl
Historie sokolského hnuti v Radvanicích začíná od roku 1904, kdy byla ustavena sokolská tělocvičná jednota (42 let po založeni Sokola Tyršem a Fügnerem v Praze). Dokumentace činnosti jednoty z té doby není veliká, víme však, že se zpočátku cvičilo v sále restaurace U Břenka, kde se konaly akademie, ochotnická divadelní představeni, slavnosti aj.
Počátky byly těžké, avšak nadšení členů nově založené jednoty veliké. Počet členů rostl a již v roce 1910 se mohlo uskutečnit ve skromných podmínkách úspěšné první veřejné cvičeni Sokola v Radvanicích. Na tomto cvičení byly předvedeny různé tělocvičné skladby mládeže i dospělých a ukázky národních tanců v krojích. Druhé veřejné cvičeni jednoty se uskutečnilo v červnu 1914 na nádvoří v pivovaru a bylo pře-rušeno na základě úředního příkazu z důvodů sarajevského atentátu na následníka rakouského trůnu.
Následující mobilizace a 1. světová válka přerušila v Radvanicích veškerý veřejný život a rovněž i činnost sokolské organizace. Od roku 1915 se však obnovovalo cvičeni mládeže v místnosti (Golatova hostince v Radvanicích a přechodně "U Olšáků" v Bartovicích. Kromě cvičeni se zde konala ochotnická divadelní představeni a společenské zábavy bez během války zakázaného tancováni.
První republika
Ukončeni války a vyhlášeni Československé republiky bylo velkým povzbuzením k další činnosti členů sokolské jednoty. Ve svobodné republice rostl počet členstva, soustavná činnost přinášela řadu veřejných cvičení, divadelních představení, úspěchy v nově vzniklých sportovních oddílech házené mužů a žen a četnou účast na sokolských sletech.
Aktivní členové stavebního odboru jednoty zahájili stavbu sokolského hřiště v dubnu 1923 a již v roce 1927 se zde uskutečnilo první veřejné okrskové cvičeni za velké účasti cvičenců a veřejnosti. Vedení tehdejší jednoty pokračovalo v budováni prostředí pro sokolský program a v roce 1931 byla dokončena stavba sokolovny.
V Bartovicích došlo ke vzniku sokolské pobočky v roce 1919 především pro značný zájem mladých lidí bydlících na území Bartovic a Lipiny. Velký zájem veřejnosti o činnost zde způsobil, že v letech 1920 a 1921 se pobočka osamostatnila a vznikla jednota Sokol Bartovice – Lipina. Bylo postaveno hřiště a další činnost se odehrávala v sále „U Olšáka". V programu byla nabídka nářaďového tělocviku, atletika, odbíjená a činnost divadelního souboru.
Okupace Československa
Obě jednoty se před rozbitím republiky zúčastnily X. všesokolského sletu v roce 1938 a pak následovala doba okupace a II. světové války. Je známo, že za války zaplatilo Sokolstvo krutou daň. Pomníky a pamětní desky v Radvanicích (9 členů) a Bartovicích (8) nám připomínají jména těch, kteří obětovali svůj život za věrnost sokolským myšlenkám.
Po skončeni války v roce 1945, hned koncem května, bývali členové sokolských jednot zahájili válkou přerušenou činnost a dominující činnosti byla příprava na XI. všesokolský slet 1948 v Praze. Bohužel vnitropolitické události v únoru 1948 a následně vytvořeného akčního výboru jednot negativně poznamenaly další činnost v posletovém období.
Došlo k vyloučeni řady členů a členek Sokola, mnozí byli odsouzeni do vězeni. V dubnu 1950 byla jednota v Radvanicích přejmenována na Sokol ZSJ – OKD Jáma Ludvik a v únoru 1953 následovalo další přejmenováni na Baník Důl Ludvík Radvanice. Činnost byla dále ovlivňována četnými změnami organizace tělesné výchovy a sportu a posléze vytvořením systému tzv. jednotné tělesné výchovy. Pokus o obnovení činnosti Československé obce sokolské v roce 1968 se nepodařil vlivem dalších politických událostí.
V Bartovicích Lipině začíná činnost na podzim 1945. Obnovená činnost pokračuje v sále „U Olšáka" a na hřišti za značného zájmu veřejnosti. Události v roce 1948 a dále i zde poznamenaly další vývoj. Při nové organizaci tělovýchovy a sportu jednotě jako „venkovské" zůstává název Sokol. Následovala likvidace původní činnosti a aktivní zůstala pouze kopaná, která se hrála na cizím hřišti.
Vývoj po roce 1989
Po listopadových událostech v roce 1989 s následnými změnami společenských podmínek byla v roce 1990 obnovena činnost v obou jednotách. Po zvážení podmínek pro zdárnou činnost došlo k jejich spojeni pod názvem Tělocvičná jednota Sokol Radvanice – Bartovice. Úvaha o dalším vývoji a rozhodnuti se časem ukázalo jako správné. Nutnosti se staly opravy hřišť a sokolovny, v jednotě zahájil činnost oddíl stolního tenisu a košíkové. První větší akci bylo uspořádáni sletu župy Těšínské v roce 1994. Následovala účast na XI. všesokolském sletu v Praze, následné v roce 1995 výprava na slet do Plzně, kde se konaly oslavy 50. výročí osvobozeni města. Následovala řada zdařilých akci jako Olympijský den mládeže, turnaje ve stolním tenise, dětské besídky, šibřinky, soutěže děti v přehazované, účast na celosokolské akci v Praze s vlastním úspěšným vystoupením „Takoví jsme dnes!" a další.
Obětaví činovníci
Od roku 1990 se ve výboru jednoty vystřídala řada obětavých činovníků. Starostové Rudolf Jirota, Luděk Kodrle, místostarostové Libor Ohnheiser, Jiří Legostov, výborný organizátor Vladimír Klimeš ve funkci jednatele, členové náčelnictva Věra Ryšková, Jiří Kráčalik a Jaroslav Olšák, hospodáři Alena Linhartová a Bořivoj Řeháček, Milena Šotová jako vzdělavatelka, Ivo Pavlinek ve funkci vedoucího sportovní činnosti, Libuše Ohnutová jako matrikářka, správce sokolovny Josef Sedláček a další.
Štafetu vedení s horou starosti kolem zajištěni provozu činnosti a řízeni programu převzali a přebírají další a pokračuji ve spolupráci s vedením městského obvodu v další a stále se rozvíjející činnosti v duchu starých, ale stále platných myšlenek zakladatelů Tyrše, Fügnera a pokračovatelů v naši současnosti.
Jak jinak tento pohled do dlouhé historie zakončit než citaci jedné z myšlenek Miroslava Tyrše: „Žádná, ani nejskvělejší minulost, nýbrž jen zdravá a činná přítomnost zaručuje nám budoucnost."
